Studenti

Student se k PZK přihlašuje odevzdáním vyplněné přihlášky a klauzurní práce v sekretariátu Ústavu ve vypsaném termínu. Ve stanoveném termínu je třeba nechat si na studijním oddělení zkontrolovat index – před zkouškou musí mít student splněny všechny studijní povinnosti prvního cyklu.

Student skládá PZK po 6. semestru studia. Nesloží-li student PZK do začátku 7. semestru, je podmíněně zapsán do 4. ročníku, během něhož musí PZK absolvovat. Pokud student PZK do konce 4. ročníku nesloží, bude podle Pravidel pro organizaci studia FF UK (čl. 13a, odst. 5) vyloučen ze studia. Pokud si student odloží PZK na poslední možný termín, nemá možnost zkoušku při neuspění opakovat.

Termíny přihlášek a odevzdání práce jsou uvedeny v harmonogramu školního roku. Konkrétní časový rozpis pro konání PZK je zvěřejňován na webové stránce a na nástěnce ÚTRL.

PZK lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve v dalším vypsaném termínu. Pokud student opakovaně neuspěje, je vyloučen ze studia. Neuspění u PZK znamená, že student neuspěl v jednom nebo více předmětech PZK – celá zkouška se pak hodnotí známkou „neprospěl“. Student musí při opravném termínu opakovat všechny části PZK, s výjimkou klauzurní práce, byla-li hodnocena známkou výborně.

Klauzurní prací ve studijním programu Překladatelství a tlumočnictví je komentovaný překlad vybraného textu. Požadavky na tento překlad a jeho komentář vycházejí ze stupně překladatelských dovedností, které by si student měl osvojit během I. cyklu studia.

O zadání textu k překladu (psaného rodilým mluvčím v cizím jazyce) v rozsahu nejméně 15 normostran student požádá učitele semináře Metodiky překladu nejpozději na začátku druhého semestru uvedeného kurzu. Doporučuje se, aby student s učitelem obtížná místa v překladu konzultoval a aby se obrátil na specialisty v oboru, k němuž se zvolený text vztahuje. Po učiteli nelze požadovat, aby před odevzdání práce překlad nebo jeho části četl.

Úprava a struktura klauzurní práce:

Komentář k překladu má rozsah nejméně 5 normostran strojopisu a měl by se soustředit na následující aspekty:

Student práci odevzdá ve stanoveném termínu na sekretariátě ÚTRL ve dvou vyhotoveních - v jednoduché vazbě a polotuhých deskách, přičemž příloha je pouze volně vložena.

Posudek je v sekretariátu k dispozici 3 pracovní dny před termínem zkoušky.

Práce s obhajobou je klasifikovaná. U obhajoby student zdůvodňuje zvolená překladatelská řešení. Pokud je práce s obhajobou hodnocena známkou „neprospěl“, celá PZK se klasifikuje známkou „neprospěl“ a student musí zkoušku opakovat. K novému termínu předloží překlad jiného textu.

Práci hodnotí nezávisle na sobě dva učitelé ÚTRL. Ti klauzurní překlad oznámkují a předseda komise pak výsledky zprůměruje. O konečné známce rozhoduje komise na základě průběhu obhajoby.

Překlad. Pokud text překladu nebo jeho část zásadním způsobem změní smysl originálu nebo je pro čtenáře nesrozumitelný, je práce hodnocena známkou nevyhověl. Totéž se týká změny funkce sdělení nebo četných závažných faktografických chyb. Pro hodnocení překladu je dále určující: zvládnutí analýzy, převod sémantické, stylistické a pragmatické/semiotické složky textu, stupeň interference cizího jazyka na všech rovinách výstavby textu a jazyková správnost, tvůrčí práce s mateřským jazykem, ověřování věcné stánky textu (transkripce, reálie, termíny, jména, názvy).

Komentář. V komentáři má student prokázat schopnost teoretické reflexe překladových problémů a jejich řešení.

Orientační kritéria známkování. (1) Známkou výborně je práce hodnocena v případě, že překlad nevykazuje závažnější neporozumění a významové omyly a komentář odpovídá zadaným kritériím (v práci se mohou objevit méně závažné jazykové chyby, např. v interpunkci, pokud nebrání porozumění). (2) Známkou velmi dobře je hodnocena práce, pokud je v překladu zachována a adekvátně převedena věcná, pragmatická a stylistická složka textu, avšak objevují se v něm nepříliš velké jazykové a významové prohřešky a komentář nevykazuje závažnější porušení zadaných kritérií. Známkou dobře je hodnocena práce, kdy překlad vykazuje závažnější jazykové a významové nedostatky, ale je redigovatelný, tzn. vyžaduje určité věcné opravy a stylizační úpravy.

Zkouška navazuje na předměty Úvod do translatologie, Kontrastivní lingvistika I, II, III, IV, Čeština pro překladatele I a II a Překladatelská analýza. Student se při komplexní analýze psaného cizojazyčného textu zaměří na následující okruhy otázek:

• určení vnějšího kontextu, funkčního stylu, slohového postupu, textového typu, funkce sdělení a jeho cíle, funkce neverbálních prostředků

• vymezení základních rozdílů ve výstavbě textu oproti češtině z hlediska:

Při analýze textu by student měl aplikovat (a) poznatky získané v jiných předmětech prvního cyklu (Dějiny a kultura I, II, Moderní literatura I), (b) znalosti spojené s aktuálním děním v daných jazykových oblastech.

Předpokládá se znalost odborné literatury zadávané jako povinné v uvedených předmětech na jednotlivých oborech PT. Rozsah teoretických znalostí je dán okruhy problémů, které byly studentům během I. cyklu zadávány v jednotlivých předmětech, včetně povinné literatury.

Otázky k dějinám, kultuře a literatuře budou zadány spolu s textem k analýze 30 minut před začátkem ústní části PZK. Student bude rovněž požádán o přípravu pracovního překladu malého úseku zadaného textu.

Jedna část zkoušky probíhá v příslušném cizím jazyce.

Otázky z teorie vycházejí z předmětů Úvod do translatologie a Teorie překladu a tlumočení. Vychází se z povinné literatury a obsahu přednášek v obou předmětech. Tematické okruhy otázek a povinná literatura odpovídají daným požadavkům na atestaci v uvedených předmětech.

Zadaná otázka ke zkoušce obvykle vychází z překladové problematiky klauzurního překladu nebo z textu zadaného ke kontrastivní analýze.